Hrnčířské trhy Beroun a Hospoda Bubovice

Plán krásně nevyšel, díky tomu jsme "náhodou" jeli kolem Hospody, která nás zaujala už kdysi, ale zapomněli jsme na ni.

Hrnčířské trhy v Berouně jsou dvakrát do roka, na jaře a na podzim, ale snad ještě nikdy se mi nestalo, že bych nějaký rok šla na oba. Naposledy jsem na nich byla před rokem. Sama. Přivstala jsem si. Užila jsem si to bez stresu, nakoupila hezké věci i nějaké dobroty a krásně zrelaxovaná se vrátila domů.

Letos jsme si krásně přispali. Při snídani u koláče jsme hodnotili situaci, ale nakonec jsme se vypravili. 

Parkovali jsme asi půl hodiny, naštěstí se uvolnilo místo v parkovacím domě hned u náměstí, tak jsme to pak neměli daleko. Na trzích už bylo lidí jako mravenců, sluníčko začalo pálit a děti byly více než otrávené.

Eliášek prohlašoval, že má hlad a jestli mu nedáme najíst, jistojistě zemře. Moje ideální představa byla, že si dáme v poklidu a dobré náladě nějaké lokše, nějaký koláček, zapijeme to kávičkou... Realita byla taková, že jsme zapluli do DM drogerie, kde jsme si koupili ovocné tyčinky a vodu.

Čekali jsme, než si to kluci snědí, aby to nejedli za chůze. Vedle DM byl nějaký obchod s dětským zbožím a měli tam u vchodu i nějaká autíčka, evidentně použitá. Eliášek k nim stále chodil, Muž ho odháněl, ať na to nesahá, že to není na hraní, až najednou z obchodu vyšel pán a Eliáškovi to jedno auto (bez kolečka) dal, ještě mu k tomu dal tašku, ať se mu to dobře nese. Pánovi děkujeme, i když auto nemá kolečko a je starší, tak na druhou stranu to bylo milé gesto a klukům to prostě udělalo radost :-)

Zaběhla jsem k Ema Mamisu, koupila si jeden hrneček, protože misky, které jsem si tam kupovala loni, které mi děti rozbily a které jsem si tam chtěla dokoupit, neměli. 

Zvládla jsem ještě omrknout o kousek dál Podbrdskou keramiku. Mají to moc krásné, bohužel stylově se mi to nehodí. Ale moc jim držím palce a určitě u nich jednou koupím něco jako dárek, nebo třeba až budu velká a budu mít tu chalupu :-)

Nenašla jsem Soňu Malinovou, protože jsem na to už neměla sílu. S hrnečkem jsem vycouvala ze šílené tlačenice, prošli jsme spodní částí kolem radnice, k parkovišti a jeli jsme domů.

Respektive měli jsme v plánu jet domů, protože jsme si nedali nic k jídlu a hlad už jsme měli všichni. Ale zase zapracovala ta "náhoda", z Berouna je teď obtížnější vyjet, všechno zavřené, rozkopané, vydali jsme se tedy cestou, kterou jsme jeli snad poprvé.

Kromě toho, že to byla cesta s úžasnými výhledy (foceno přes sklo auta), jeli jsme přes Bubovice.

V Bubovicích je nejenom letiště, není to jen blízko k vodopádům a do Solvayových lomů, ale mají tam taky úžasnou Hospodu. A to je ta, kolem které jsme už před časem jeli, ale tehdy jsme nezastavili, a pak na ni zapomněli.

A dnes zrovna jsem říkala Muži, že bych se tak ráda zastavila na oběd, ale ne v restauraci, ale prostě v nějaké dobré venkovské hospůdce, poseděla na zahrádce... Tak tady ji máte :-)

Sedli jsme si tedy nakonec dovnitř, protože venku se nám zdálo až moc horko.

Zvenčí i zevnitř moc pěkné místo, taková stylová vesnická hospůdka, která si na nic nehraje, ale tím je zajímavá.

Jídelní lístek velmi jednoduchý, ale jasný, čistý a klasický. 

Dali jsme si pomalu tažený hovězí vývar s žemlovým knedlíkem a čerstvou pažitkou, cibulačku se slaninou a sýrem, hovězí hamburger v domácí bulce s koktejlovou omáčkou a hranolky vlastní výroby, vepřová játra na cibulce s dušenou rýží a kluci si přáli penne s kuřecím masem přelité sýrovou omáčkou a sypané parmazánem. Ale měli jsme jim radši koupit řízek nebo tak něco, v těstovinách se pošťourali a nejedli. Mají tam totiž dětský koutek, tak neměli čas.

A domácí linecký koláč s tvarohem.

Všechno bylo vynikající, poctivé. Játra jsem měla naposledy snad jako malá holka, moc je nemusím, ale dnes jsem na ně dostala vyloženě chuť. A byly jako od babičky. I ta rýže. Vážně jsem si pochutnala.

Venku je krásná zahrada s dětským hřištěm.

Rozhodně doporučujeme sem zajet. Obsluha milá, vtipná, pohotová, pohodová.

A na závěr ještě pohled, který vidíme, kdykoli se vracíme domů. Nikdy se mi to neomrzí. 

Nesmím zapomenout na bonus v podobě dnešního nádherného babího léta. Užívejte! :-)