neděle 21. června 2015

A když prší...

...tak pro štěstí :-)


Můžeme sice lítat venku i v dešti, vybavení na to máme (kecám, já nemám holinky, což je v dešti celkem problém, kecky promoknou rychle), ale koho by to pořád bavilo.


Velmi rádi se sdružujeme u kamen, v našem případě u trouby. Komín máme, kamna ani krb nikoli, tak holt trouba musí stačit. A stačí :-)
Vaříme a pečeme si dobroty.

Bramboráky se slaninou
Candát s hráškovou omáčkou
Netuším, jak se mi to podařilo, ale kosmatici jsem dělala tento týden poprvé v životě. Přitom o ní vím pěkně dlouho, několik bezových keřů máme na zahradě. Stihla jsem posledních pár květů. A je to obrovská dobrota! Už teď se těším na za rok :-)


Taky kváskové krkonošské kyselo je u nás doma. S čerstvým chlebem, novými bramborami, vlastnoručně sbíranými loňskými hříbky a domácími vajíčky. Nebe existuje!

300 g žitného kvásku
1,5 l zeleninového vývaru
bobkový list, pár kuliček pepře a nového koření

700 g brambor
4-5 vajíček
hrst sušených hub (zkusila jsem tentokrát použít i naše nakládané, případně mohou být i mražené)

Kvásek rozmícháme ve vývaru, přivedeme k varu a za stálého míchání provaříme asi 10 minut společně s kořením.
Zvlášť si uvaříme brambory ve slupce a na sucho opražíme vajíčka.
Houby si namočte předem a také je trochu povařte.

Houby, brambory a vajíčka přidejte do polévky, podle chuti osolte, případně můžete dochutit citronem, kdyby se vám to zdálo málo kyselé.

Na talíři zdobte něčím zeleným, někdo přidává ještě i kysanou smetanu.
Muž si k tomu dopřál domácí špek.



Recept na tvarohové muffins s mákem, třešněmi a drobenkou jsem přidala sem.


A když jdou děti konečně spát, žene se krásná bouřka, uděláme si s Mužem pohodu.


Nejen žvancem živ je člověk, zeď je stále plná výtvarných děl, neustále obměňujeme.


Mějte se hezky, nezapomeňte na déšť vynést kytičky a kdo chcete, projděte se po dešti (nebo i za deště) v trávě, je to moc příjemné :-)

4 komentáře:

  1. U nás pravidelně probíhá po dešti hon na slimáky, letos nám tedy pustoší zahrádku ve velkém :-(

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A co s nimi pak? Já se jich štítím. Ještě bych je sebrala - v rukavicích, lopatkou. Ale co pak s nimi? Je jich opravdu moc, sežrali mi saláty, sežrali mi i bazalku a libeček a dokonce i aromatické afrikány. A lezou nám do bazénu.

      Vymazat
  2. My bydlíme kousek od řeky, takže je vynášíme jak Moranu...vysypeme je na břehu řeky, kde se můžou napást a nikomu neuškodí. Je pravda, že když to třeba nevidí děti, tak jsem je občas hodila do popelnice a zasypala popelem z kotle. Takovou invazi jako letos jsme snad ještě neměli...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To my taky, ale jsou tu všude chaty a lidi tam mají zahrádky, to by mě asi neměli rádi :-(
      Ještě mě napadlo - máme velkou zahradu, ve spodku je spíš jen tráva a keře, tak že bych je nosila tam. Vrátí se tak jako tak.

      Vymazat

Děkuji za váš komentář :-)