Zatímco jsem plela záhony a Muž sekal trávník, kluci foukali bubliny a objevovali slepýše v pískovišti.
Pak přišly na řadu klobásky a špekáčky. Na jídelníčku je pravidelně nemáme, ale takhle jednou za rok, nějaké kvalitní, od místního řezníka, to si na nich pochutnáme.
Po večeři jsme vyrazili na kopec.
Noci z 30. dubna na 1. května se říká filipojakubská a pálí se při ní čarodějnice. Tento svátek nebyl v minulosti tak veselý a mírumilovný jako dnes. Je to také druhý největší satanský svátek.
Pokud chcete, přečtěte si něco o původu a historii pálení čarodějnic.
Milejší je mi keltský svátek Beltain, který je oslavou světla, jara, květu, ženskosti.
Kluci zahájili řádění svačinkou. Váleli se v trávě, hráli na babu, pojídali trávu a zkoumali tu hromadu klád (můj Muž Tulák má ze mě srandu, že nevím, zda je to hranice či pagoda, naštěstí máme Google).
Jakmile padla tma, čtyři muži, každý z jedné strany, zapálili tu pagodu. Letos dosáhla výšky 10,9 metrů.
Eliášek potkal kamarády ze školky (na fotce jen s jedním), důležitě debatovali a my dospělí jsme měli o zábavu postaráno :-D
Při návratu z kopce jsme mohli v dálce pozorovat další velké ohně, byla to opravdu magická noc. Počasí vyšlo, všichni si to užili, těšíme se zase za rok :-)
krásné :)
OdpovědětVymazatDěkuju, Baru, hezky to vyšlo :-)
Vymazatmoc hezké, úplně jsem si vzpomněla, jak jsem jako malá trávila čarodějnice u babičky na venkově...s dědou jsme si udělali vrbová košťátka, za tmy jsme šli na kopec, tam se házela zapálená košťata a pekly buřty. Kluci budou mít díky vám také takové krásné vzpomínky ;-)
OdpovědětVymazatZrovna včera jsme četli Jaro je tu od Andrey Popprové a tam taky vyráběli vrbová košťátka a házeli je do ohně. Doteď jsem o tom neslyšela :-)
Vymazat