úterý 13. září 2016

Pavel Čech

Už jsem vám někdy říkala, že Pavel Čech je můj oblíbenec? Určitě ne, že ne? :-D


Zmínila jsem ho jenom tady, tady, tady, tady, tady, tady, tady a tady. Jo a tady. Prostě je ho stále málo.

Čechovy knížky jsou neopakovatelné. Miluji jeho ilustrace, jsou takové snové, ale zároveň velmi realistické, naprosto zbožňuji jeho cit pro detail a obdivuji, jak si s tím vždy vyhraje do poslední tečky. Mohla bych ty drobnosti pozorovat hodiny a stejně by se mi to neokoukalo a nepřestala bych žasnout.
Stejně tak miluji texty jeho knížek, co je v nich ukryto, taková ta poctivost a staré dobré časy.
Díky Čechovým knížkám jsme si připomněli ty dávno zapomenuté dětské hry, ty pravé - cvrnkání kuliček, skákání panáka, lodě... takové ty tábornické hry a dovednosti.
A jsem taky moc ráda, že až kluci povyrostou a projeví zájem o komiksy, jako asi většina dnešních kluků, že jim budu moct nabídnout ty kvalitní. Vlastně je čteme už teď a kluci Rychlou Veverku zbožňují! Takže máme na čem stavět a jsem tomu ráda. Děkujeme :-)

Zrovna včera si vzal Alánek jeden díl Pavouka Čendy a vyprávěl dle obrázků (anžto číst ještě neumí) svůj vlastní příběh. A tady musím zmínit ještě jednu věc. Alánkovi je něco málo přes 3,5 roku a ještě před zhruba čtvrt rokem prakticky nemluvil. Používal opravdu tak deset slov, výslovnost flákal. My jsme to neřešili, protože jsem si byli jistí, že nemá problémy se sluchem a ani jiné problémy, vývojové. A že každý má svůj čas a že tři a čtvrt roku není žádný extra vysoký věk. Okolí na nás ale dost tlačilo a mělo pocit, že Alan snad nebude mluvit nikdy.
No a on jednoho dne začal a od té doby nepřestal a já se nepřestávám divit jeho obrovské slovní zásobě. Připomenula jsem si to právě včera, když "četl" toho Čendu. Jsem si jistá, že je to tím, že od malička hodně čteme a mluvíme obecně. Že děti nesedí jen pasivně před televizí, ale že s nimi komunikujeme. A komunikovali jsme, i když nám ještě nebyly schopné odpovědět.

To jsem sice trochu odbočila, ale leželo mi to na srdci :-)

A tak si udělám ještě jeden oslí můstek a vrátím se zase k panu Čechovi a k jeho knížkám. Abych řekla pravdu, už si nepamatuji, kterou jsme od nrxěj měli jako první. Snad toho Čendu? Každopádně mě jeho ilustrace uchvátily na první pohled a na ten druhý mi došlo, čím to asi bude. Velmi mi totiž připomínají ilustrace pana Trnky (a taky verneovky). Jednou jsem se na to víc zaměřila a říkala jsem si, že to není možné, ale že mi připadá, že je v jeho knížkách spoustu odkazů na Trnkovu Zahradu.
A nespletla jsem se - v dalších knížkách, které jsme pak pořídili, je to napsáno přímo :-)
To samé se odehrává i v jeho vlastních ilustracích - snad v každé jeho knížce najdeme něco z těch ostatních. Čteme třeba O mráčkovi a kluci vykřiknou: "Hele, Rychlá Veverka!" A fakt, kluk ho má v pokojíčku :-)

Vlevo Čech, vpravo Trnka


Trnkovy a Čechovy velryby - poznáte, která je která? :-)

Klíče Trnky a Čecha

A tady zase ty drobnosti, které se vinou všemi knížkami jako taková spojnice - okno a výhled na kopec například

Uspávanka s plavčíkem a velrybou
Jan Skácel
Pavel Čech
nakladatelství Sursum

Veršovaná knížka Jana Skácela s ilustracemi Pavla Čecha.
















O klíči
Pavel Čech
nakladatelství Petrkov

O jedné děravé kapse, ztraceném klíči a bohaté dětské fantazii. Ta knížka se může zdát krátká, s minimem textu, ale jakmile ji začneme číst, obvykle je s námi až do večera, někdy i do druhého dne, a to už jsme ji třeba dávno odložili. Prostě stále vymýšlíme, od čeho tak ten klíč může být :-)














O čertovi
Pavel Čech
nakladatelství Petrkov

Florimón je vyslán z pekla, aby škodil kominíkům, ale stane se mu taková zvláštní věc :-) Nic pro ty, kteří trpí závratí! 



















O mráčkovi
Pavel Čech
nakladatelství Petrkov

Naše zatím poslední knížka ze série "O". Poprvé vyšla v roce 2005 a letos znovu. A beránci na nebi pořád někam utíkají a utíkají...



























O zahradě
Pavel Čech 
nakladatelství Petrkov

Občas mívám problém být stručná. Konkrétně u této knihy mi to činí velký problém. Mohla bych o ní mluvit hrozně dlouho, i když mi vyrazila dech. Ty ilustrace jsou prostě dokonalé a je jich tam tolik, že nad knihou můžete strávit celou zimu a zkoumat všechny ty drobnosti a detaily a rozplývat se nad celkem.
Text je taky přenádherný. Dohromady vlastně pár slov, ale jako by v nich bylo vše. Radost a smutek, vaše vlastní dětství, tajemství, naděje, nekonečno i konec. 



































Dobrodružství Rychlé Veverky
1. Velký závod
2. Poklad
3. Bludiště
4. Přání (tuto ještě nemáme)
nakladatelství Petrkov

V Rychlé Veverce je Čechova kresba diametrálně jiná než v O zahradě. Jednoduchá. Ale pořád skvělá a naprosto rozpoznatelná. A kluci tyhle sešitky milují. Jak by ne, když v prvním díle jsme se cítili jako doma - táta o indiánech a synek o autech. Ale nakonec to do sebe zapadne.

V Pokladu už byli kluci na indiány naladěni, takže se nechali unášet dobrodružstvím a pokladem a dálkami.

A Bludiště je prostě majstrštyk! Najednou už to není jen komiks, ale nádherný pracovní sešit, hravý a vtipný a strašně krásně retro.  























































Knížka pro dva
nakladatelství Petrkov

Tuhle jsme si nadělili s Mužem k Vánocům, máme ji napůl, společně, sdílíme, jsme.
















Následující obrázek je z knihy Labyrinty světa od Václava Cílka, psala jsem o ní tady. Svým labyrintem do ní přispěl i Pavel Čech.



Tajemství ostrova za prkennou ohradou
nakladatelství Petrkov

Zatím úplně poslední přírůstek člena Ligy lesní moudrosti do naší domácnosti.
Ještě jsme ji nečetli, čeká na dárkové knižní hromádce. Ale myslím, že pro kluky to ještě nebude. Já se na ni však těším.



















Aby to bylo komplet, přidávám ještě odkazy na knížky, které jsem vám už představila:










Děkujeme :-)



12 komentářů:

  1. Dobrý den, všechny knihy vypadají úžasně, kterou byste prosím doporučila jako první pro syna 2,5 roku? Děkuji Karla.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. za mně jednoznačně o Mráčkovi :-) Ale uvidíme co doporučí Karkulka

      Vymazat
    2. Taky se přikláním k O mráčkovi.
      Pak bych pokračovala O klíči, O čertovi, a zhruba za rok Pavouka Čendu. Záleží, jak vám syn vydrží dlouho poslouchat a jak je na tom s chápáním textu, v tom je každé dítě jiné :-) Vidím to doma - co jsem četla staršímu, to mladšímu v tom samém věku ještě moc nemá cenu :-D

      Vymazat
  2. Vůbec jsem je všechny neznala. díky za představení.Velký závod, poklad, bludiště je prosím pro jak staré děti? nevím jestli by to kluky bavilo, ale je to trochu něco jiného, tak možná by jsme to měli vyzkoušet.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. My ty komiksy kupujeme Eliáškovi už teď, nejsou zase tak dlouhé, čteme mu to, vydrží u toho, chápe. Je tam spoustu obrázků a legrace, v prvním díle jsou auta a formule, takže z toho byl u vytržení.
      V Bludišti jsou některé ty úkoly celkem těžké, rozhodně pro větší děti, možná spíš i pro rodiče :-D
      Myslím, že jsou dělané tak, že děti s nimi rostou, tzn. Velký závod pro menší děti, Poklad pro trochu větší, Bludiště už pro dost větší, no a pak Přání, tam je ta láska... :-)

      Vymazat
  3. Úplně mi uniklo, že Pavel Čech ilustroval Stoupání na horu - to určitě musím mít :-) Pro děti mám už dlouho O čertovi... a Vánoce se blíží, dobrých tipů na krásné knihy není nikdy dost, děkuji...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stoupání na horu je fantastická, jak "textem", tak těmi obrázky. Máme ji teda bohužel v tom maličkém formátku, ani nevím, jestli byla vydána větší.

      Vymazat
  4. Knížky pana Čecha neskutečně doma milujeme...chybí nám Tajemství ostrova za prkennou ohradou, tam jsem čekala, zda nevyjde ještě ve větším formátu, ale nevypadá to, takže musím dokoupit alespoň A5. Jinak máme ještě Velké dobrodružství Pepíka Střechy, ale to už je pro větší děti...A naprostou souhlasím s tím, že jeho kresby jsou snové,kouzelné...čím déle na obrázek koukám, tím více detailů objevuji a nořím se do jeho světa...je to úžasné...Martina ze severu

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobrý den, Martino, ta větší se mi taky nepodařila sehnat, je rozebraná a žádné zmínky o dotisku. Ta naše je určitě větší než A5, je spíš taková menší A4 :-D Prostě něco mezi. To jenom abyste věděla, že zase tak maličká není :-)
      Přesně tak, baví mě nořit se do těch obrázků, člověk u toho hezky vypne :-)
      Mějte se krásně :-)

      Vymazat
  5. děkuji za úžasnou rekapitulaci Čechových knih... jste mojí velkou inspirací, nejen při výběru dětské knihy.
    doma máme zatím jen O čertovi a čekám na zásilku O mráčkovi a těším se na další kousky, které pořídím až dorosteme... synovi je rok a deset měsíců a čerta milujeme oba.
    p.s. taky (zatím) nemluví, jenom svojí japonštinou, srozumitelná 3 slova ( ne! mimi a ham, pak čiči voláme na kočky a šššš jede mašinka)tak doufám, že naše literární nadšení (čteme a ukazujeme v knihách neustále) napomůže i budoucímu mluvenému projevu.. snad brzy! Pavlína

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji :-)

      Každé dítě má své tempo a nemá cenu na něj tlačit a nějak se tím stresovat (samozřejmě za předpokladu, že je jinak v pořádku). Většinou je to tak, že děti, které dlouho nemluví, pak začnou rovnou ve větách. Což potvrzuji :-D

      Vymazat
  6. 3x slava, konecne a hura na hrad
    Uz zitra vernisaz 30.11 od 17 hodin, nasledne az do Unora. Tesim se!

    http://www.spilberk.cz/vystava/tajemne-pribehy-pavla-cecha/

    OdpovědětVymazat

Děkuji za váš komentář :-)