Smaragdové jezírko

Eliáškova oslava šestých narozenin

Kdo mě znáte nebo čtete déle, tak si možná vybavíte jeden z mých článku v Pravém domácím časopise, kde jsem popisovala naše přípravy oslavy narozenin. A že to byla pěkná divočina.
Ta oslava tehdy byla krásná, vyvoněná, ale sáhla jsem si při její přípravě na dno a řekla jsem si, že takhle tedy už ne. Další dva ročníky se stále odehrávaly na naší zahradě, ale přípravy už jsme osekali a snažili se s tím mít co nejmíň práce.
Letos, oproti dřívějšku, jsem vůbec neměla nápad ani chuť něco organizovat. Chtěla jsem si to hlavně co nejvíc užít. A když jsem pak četla článek u mé oblíbené Veselé maminky, najednou jsem měla jasno a bylo mi tak lehko na duši.

Eliáškovy šesté narozeniny vyšly přesně na sobotu, takže jsme na jeho den naplánovali pěší výlet ke Smaragdovému jezírku. Výchozí bod byl kousek za obcí Lhotka, odtud je to k jezírku jen asi kilometr a půl krásnou pozvolnou cestou. Počasí nám opět vyšlo nádherně.
Doma jsem předem upekla jen chleba, pár vanilkových muffins a jeden menší dort.
S sebou jsme udělali obložené bagetky, vzali jsme nějaké víno a pro pány pár piv.
Na podvečer jsme naplánovali návrat k nám na zahradu, kde jsme chtěli ještě něco málo grilovat.

Největší práci (takže vlastně skoro žádnou) mi dalo vymýšlení a příprava trasy s úkoly pro děti.
Připravila jsem si šest zastavení, na každém bylo potřeba splnit nějaký úkol (poznat lesní rostliny, ptáky, vyluštit vzkaz v morseovce - s tím měli pomoci tatínkové, postavit domeček Fabiánovi - vládci Brd, najít cestu v bludišti a nasbírat listy dle předlohy). Za splnění úkolu dostalo každé dítě jeden smaragd. A v cíli jsem s nimi smaragdy směnila za odměnu - diplom, obrázek Fabiána na vybarvení, malé pexeso a zdravé lízátko. Děti to moc bavilo :-)

Z výletu do lesa byli všichni nadšení, chválili nám originální oslavu i občerstvení a tak vůbec. Takže za nás absolutní spokojenost, protože se dostavil maximální úspěch s minimem vynaloženého úsilí, a navíc jsme si to všichni opravdu užili. Cestou jsme našli i něco málo hub.

Zpět doma jsme si dali na zahradě kafe a dort, trochu bublinek a rozdali jsme dárky. Eliášek dostal rybářský prut, který si přál. Taky velkou hasičkou stanici, o které jsem psala tady. Velkou knížku Malého prince a další ze sešitů Rychlé Veverky. A pak ještě několik dárků od kamarádů, ze všech měl neskutečnou radost :-)

Jen to grilování nám úplně nevyšlo, protože sotva jsme rozpálili gril, tak začalo silně pršet.


Trasu jsme si pečlivě naplánovali a nastudovali, i když to nebylo nijak zvlášť potřeba, je opravdu krátká a nenáročná. Ale když už máme doma toho studijního materiálu tolik, byla by škoda ho nevyužít :-)
A když už jsme to nastudovali, tak napíšu (ať to nepřijde nazmar), že Smaragdové jezírko se nachází u Lochovic za obcí Lhotka na severním svahu Plešivce. Jedná se o dno bývalého kamenolomu.
Pokud byste se sem vydali, měli čas a zvládnete delší trasy, tak určitě dojděte až na Plešivec, na Čertovu kazatelnu, je to nádherná vyhlídka. Minout byste neměli ani plešivecký viklan nebo některou ze studánek, třeba Fabiánův pramen.

Připravené úkoly a odměny pro děti.

Náš klasický kváskový chleba a jednoduché vanilkové muffins:

500 g hladké mouky

100 g polohrubé mouky

180 g cukru

4 lžičky kypřícího prášku

špetka soli

mletá vanilka

4 vejce

450 ml mléka

170 g rozpuštěného másla

Muffins není třeba nijak našlehávat, vlastně je to celkem i nežádoucí, takže prostě jen smíchejte mléko, máslo a vajíčka, stačí ručně metličkou. Ve druhé míse si smíchejte suché ingredience a ty pomalu zamíchávejte do tekutého základu.

Košíčky na muffins moc nekupuji, stačí mi rozstříhaný pečící papír. Formu na muffins ale mám. Každý důlek vystlaný papírem plním tak do 3/4 těstem.

Pečte asi 20 minut ve vyhřáté troubě na 180°C.

Cestou do Lhotky

Plešivec

Mechové polštářky

Vyšetřování ztráty dudlíku

Tatínkové loví z paměti morseovku :-)

I ti nejmenší to krásně ušli :-)

Kolem jezírka je několik ohnišť. Chtěli jsme si tu původně opéct pár buřtíků, ale vzhledem k panujícím teplotám jsme to nakonec nezrealizovali - asi by nebyla chuť a báli jsme se lesního požáru.

Svačina bodla

Dort byl jen piškotový korpus, prokrájený, pomazaný marmeládou z lesního ovoce. Na krém jsem smíchala tvaroh a vyšlehanou šlehačku, osladila. A dozdobila jsem ovocem ze zahrádky. 

Musím se pochválit, dorty mi jdou, sklidila jsem velkou pochvalu, přidávali si a kdyby něco zbylo, tak by si s chutí odnesli i domů :-)

Ještě jednou moc děkujeme všem za účast, bylo to s vámi skvělé a těšíme se na příště!

PS: Kozoroh nemůže jít někam naslepo bez přípravy, takže v týdnu před oslavou jsme si trasu prošli sami.
Kluci si už ten den postavili jeden domeček pro skřítky. Všichni jsme si užili lesní bosou chůzi. Objevili jsme ukryté místo v houští plné rozkvetlého vřesu - takovou nádheru bych vám přála vidět! Našel ji Muž, když šel hledat houby, a úplně romanticky mě tam zavedl :-) Děkuju :-)
A taky jsme našli nějaké houby, udělali jsme si z nich samé dobroty.

Fabián na nás byl oba dny hodný, jakož i vždycky v Brdech.