neděle 4. října 2015

Solvayovy lomy

A zastávka v Hospodě.

Výlet z minulé neděle, ale dostávám se k němu až teď. Mám tu víc jak dvacet předpřipravených článků, ale nestíhám. Nestíhám ani číst vaše blogy. Vždycky slavnostně usednu k počítači s tím, že teď je pohodička, teď si počtu, co je u vás nového, kde jste byli, co nového zažili... Přečtu stěží jeden a... zaměstnaným vícematkám asi nemusím vyprávět.


O bubovické Hospodě už jsem psala. Po pár dnech jsme si tam zajeli znovu a opět velká spokojenost. Počasí jako malované, poseděli jsme na terásce, kluci se placatili opodál v trávě a na hřišti, nasbírali jsme si pár oříšků a posilnili se na výlet.






Do Solvayových lomů jsme se vydali nejkratší a nejpohodlnější cestou, tedy z Bubovic. Dá se jít ještě z Loděnice a ze Svatého Jana pod Skalou.
Z domova jsme vyráželi kolem jedné hodiny, pak jsme se ještě zastavili na oběd, cestou jsme se nehnali - takže do lomů jsme přišli v době, kdy už nebyly prohlídky (na ty jsme ani nemířili, protože děti by nebavily, byly by na ně příliš dlouhé), ale už nejezdil ani vláček. Eliášek byl hodně zklamaný, takže musíme vyrazit někdy znovu. Lomy jsou otevřené ještě do konce října. 
Alespoň jsme si příjemně popovídali s lidmi, kteří to tam celé obhospodařují. 
Na některé exponáty je zakázáno lézt, ale jinak je celý areál volně přístupný, můžete se podívat všude a na vše. Auta tam jezdí minimálně (jen "místní") a po kolejích občas vláček, ale ten už tedy v době naší návštěvy nejezdil. Takže děti se tam mohou pohybovat celkem bez obav.













Zjistil, že vláček už nejezdí :-(











Muž s Eliáškem sešli až dolů

Březové hájky mi vždycky připomenou něco z dětství

Alánek to celé prospal :-D








Netuším, proč je tam ta šibenice, a bála jsem se tam jít to zjistit




Eliášek si zpáteční cestu pečlivě zapisoval do mapy, abychom příště trefili










Cestou domů - krajina kolem Velké Ameriky


 Burrata s rajčaty a domácí kozí sýr od příbuzných ze Slovenska s avokádem. K tomu vínko.

5 komentářů:

  1. Škoda, že jste nestihli vláček, holky z něj byly nadšené, mávaly celou cestu - nejen lidem, ale i stromům, kytičkám, neviditelným veverkám, mravencům, prostě všemu...je to krásné místo :-).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Aspoň máme důvod vydat se tam znovu - nestihli jsme to tam vše pořádně projít :-)

      Vymazat
  2. Škoda, že jste nestihli vláček, holky z něj byly nadšené, mávaly celou cestu - nejen lidem, ale i stromům, kytičkám, neviditelným veverkám, mravencům, prostě všemu...je to krásné místo :-).

    OdpovědětVymazat
  3. Šibenice není proč se bát, je tam.. protože se tam jednoduše hodila, je to jeden takový zrealizovaný nápad :-) Své uplatnění nachází mimo jiné i při Muzejní noci. Příště doražte tak, abyste stihli i vláček ;-) A nebo si vytipujte i některou ze zajímavých akcí, co se na skanzenu dějí (viz. webové stránky). Mimochodem jste se tam zrovna minuli s jinou akcí, která tam probíhala hlavně v pátek a v sobotu, v neděli večer už tam muselo být naprosto vymeteno :-) Jasana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky :-) Já vím, dohledal mi to pak pan Google, že je to hezké místo :-) Tak příště si tam určitě vylezu. I ten vláček stihneme :-)

      Vymazat

Děkuji za váš komentář :-)