Kromě toho, že se dá řeka přebrodit, hnízdí tu i volavky a určitě i jiní brodiví. Jen my jsme na ně dnes neměli štěstí, přeletěla kolem nás jen jedna, ale to jsme zrovna opatrně slézali z klouzavého bahnitého břehu do vody, takže jsem nestihla fotit.
Užili jsme si to ale i tak.
Kameny, rybičky, kameny, řasy... asi...
Dno Berounky je tady kamenité, kluzké, při pohybu se víří písek a bahno. Ale voda je jinak krásně čistá.
Děti šly v Crocsech, my s Mužem jsme si vzali ty nejstarší boty, které jsme doma oba našli.
Voda byla příjemně chladná a proud byl tak akorát silný, skvělá masáž a prokrvení nohou.
Bohužel až na druhou stranu jsme nedošli, dál už byla voda poměrně hluboká a proud už tam byl silnější, pro děti to nebylo.
Kousek od nás si lovily rybky.
Z jedné fotky jsem udělala výřez, povedlo se mi taky jednu ulovit.
Kluci samozřejmě zase s radostí házeli kamínky. A v tu chvíli si vzpomněli, že vlastně by na ostrově mohl být zakopaný poklad. Jenže si nevzali lopatky. Takže je to jasné, musíme tam vyrazit znovu.
A lidu tam bylo skoro jako na Václaváku :-)
PS: Veroniko, tentokrát jsem "všecko" vzala, ale měli mokré jen spodky nohavic :-) Klasika :-D
Je mi jasneeee! Ale ten pocit,ze jsou "neohrozeni" za to stal:-))))
OdpovědětVymazatKrasne dobrodruzstvi ....
V.
Jen ty lopatky nám chyběly, no :-) Vždycky něco chybí :-D
Vymazat