Bez vody

Jak už jsem nakousla v předchozím příspěvku...

...ne každý z panujících veder skáče nadšením. A ne vše je tak pozitivní. Nám například velmi klesla voda ve studni, takže jsme byli od včerejšího rána neplánovaně bez vody.

Vzhledem k tomu, že jsme předchozí dny trávili pryč, domů jsme se vraceli jen vyspat a najíst, nebylo tu zrovna naklizeno. A v sobotu večer byla na lince pěkná hromada nádobí. Mávli jsme nad tím s Mužem rukou, že zítra (rozuměj v neděli ráno) je taky den. Jo jo, tak už to bývá :-)

Proto jsme to tu zamkli a vydali se navštívit Mužovi rodiče.

Alánek hrál s dědou rukama mlýnek a společně s tetou koukali kluci na Včelí medvídky a na vzlety letadel.

Odpoledne, když se Alánek vyspal, jsme usoudili, že návštěva už trvala dost dlouho a vydali jsme se na nákupy. Využili jsme toho, že stejně nemůžeme nic dělat.

Muž si trochu doplnil garderobu do zaměstnání. Ty medové kalhoty se mi líbily ještě víc než šedé, ale už vrčel, když jsem na něj namířila mobilem :-D

Kluci zase řádili. Taky to tak máte, že jakmile děti zbystří volný prostor (a že ho v obchodním centru bývá), mají potřebu běhat a být v pohybu? Znehybněli jen v okamžiku, kdy kolem nás s houkáním projela mašinka. Ne ta pestrobarevná, co se houpe na místě, bliká a hraje nějakou řvavou melodii, ani ta, co objíždí ten vražedně malý oblouk stále dokola. Opravdová mašinka, se slečnou strojvedoucí v čepici a s píšťalou, s vagonky, jen v malém provedení. Utíkali za ní jako zběsilí.
Tak jsme jim to dopřáli. My měli aspoň deset minut klidu. I když, řeknu vám, nebyl to zrovna příjemný pocit, že odjeli sami dva ve vagonku a slečna s nimi jezdila buhvíkde po obchoďáku.
Ale vrátili se nadšení! :-)

A pak jsme šli kolem hračkářství, kde zmerčili autíčka. Muž je nekompromisně odtáhl od výlohy, já jsem vyměkla a lobbovala jsem za ně, ať si každý smí jedno malé vybrat. Tak mají dva nové HotWheels. To je taky věc. Přišel s tím Eliášek ze školky. Že ho mají všichni kluci.
Muž nelenil, na půdě vyštrachal papírový kufřík a přinesl poklad - několik HotWheels autíček ještě po něm.
Tak teď mají dva další do sbírky.
Ta stará autíčka se mi tedy líbí mnohem víc. I tahle dvě nová jsme vybírali poměrně dlouho, aby vypadala co nejvíc tak nějak normálně.

A v hračkářství jsem i na moc hezkou stavebnici. Vzala jsem ji, i když ještě nemám úplně jasno, pro koho bude a k jaké příležitosti. Zde Eliáškovi k narozeninám, nebo Alánkovi k svátku. Ale nechat jsem ji tam nemohla.

Pak jsme ještě vyřídili nákupy, zásobili jsme se balenou vodou, ovocem, zeleninou, pečivem (donutili mě koupit chleba!), jogurty, sýry... No prostě abych nemusela moc vařit.

A k večeři jsme si objednali pizzu. Což nebylo vůbec špatné. Na všem najdeme něco pozitivního :-)

Co mě na té netekoucí vodě mrzí nejvíc - dnes mi přišla mýdla od Moniky, a já je nemůžu vyzkoušet. Nějakou vodu sice máme, když se sleze do studně, tak se dá voda natočit do kanystru, máme i ty balené, a používám i vodu z bazénu. Ale omýváme se ve škopíku a na to je těch mýdel škoda :-)

Má přijít pan studnař, tak třeba nás potěší. Jinak se dáváme na modlení a tančíme dešťový tanec.