Lokálkou do Hostomic

Další pooslavové dozvuky. Další dárek pro Eliáška a i Alánka. Už jsme jim tenhle výlet slibovali dlouho.

Každopádně to byla velmi hurá akce. Ještě po obědě jsme netušili, jestli vůbec a kam se vydáme. Na poslední chvíli jsme si vzpomněli na lokálku, vyhledali jízdní řád a zjistili, že máme necelou hodinu na to, abychom se sbalili a dostali se na nádraží do Zadní Třebaně.

Kluci měli slávky prvně, a moc jim chutnaly.

Na nádraží v Zadní Třebani.

Pravidelný provoz na dráze Zadní Třebaň - Lochovice byl zahájen 30. srpna 1901 (dnes tedy Liteňka slaví 114. výročí). Délka dráhy je 26,5 km, největší stoupání je mezi Zadní Třebaní a Bělčí. Nejdelší 30metrový ocelový železniční most byl vybudován přes řeku Litavku u Lochovic, nejvyšší klenutý most přes cestu o světlosti 6 metrů byl postaven v Zadní Třebani. Nejvyšší povolená rychlost byla původně 25 km/h, ta byla roku 1907 zvýšena na 40 km/h. Množstvím oblouků a sklonovými poměry se trať co nejvíce přizpůsobila terénu.

V naprosto nezměněné podobě má trať dodnes přesně stejnou podobu kolejišť v zastávkách a nádražích. I drážní domky, dřevěné čekárny, kůlny i WC slouží z dob Rakousko-Uherské říše s výjimkami dosud.

Liteňku protíná množství turistických tras.

Centrem oblasti bylo městečko Hostomice, kde byl rozvinutý cvočkařský a rukavičkářský průmysl. Fungovaly zde pivovar, dvě cihelny a vodní mlýn. Hostomice v té době patřily mezi nejbohatší obce na Hořovicku. Nepřekvapí proto, že se město intenzivně snažilo o zajištění železničního spojení.

V Hostomicích nalezneme unikátní náměstí, jehož obdélníkový tvar má bezmála půl kilometru délky. V dolní části náměstí stojí kostel Nastolení sv. Petra v Antiochii. Na náměstí stojí i barokní Mariánský sloup a socha sv. Jana Nepomuckého pocházející z roku 1871.

Kostel Nastolení sv. Petra v Antiochii je barokní, stojí na místě staršího kostela doloženého od 14. století. Jednolodní obdélná stavba s obdélným presbytářem ukončeným polokruhovou apsidou, obdélnou sakristií po severní straně a věží nad západním průčelím. Západní průčelí má po stranách dvě niky, které jsou vyplněny sochami sv. Petra a Pavla, signovány Platzer.

A pak už zpátky na nádraží.

Už jede.

Prošli jsme se ještě po Zadní Třebani.

Počkali jsme si na Pendolino.

Doma jsme si s chutí dali kávu a zahráli si trochu her.

Jízda Liteňkou je opravdu zážitek, zvláště to vzpomínané stoupání ze Třebaně.
Všem bylo hned jasné, že nejsme "zdejší", že jsme výletníci, všichni se k nám chovali moc mile, pan průvodčí se přišel i zeptat, jestli víme, kde máme vystoupit a že nám přijde včas říct. Pomohl nám s kočárkem a se strojvedoucím pak předvedli s vláčkem trochu show a zahoukali :-D Víc takových pohodových výletů :-)

Přidávám ještě pár dobových fotografií nalezených na netu.