sobota 19. prosince 2015

Dvanácté okýnko

Upečte si Luciiny kočičky.


Z knížky Ježíšek:
13. prosince přichází další událost, svátek svaté Lucie. V Čechách a na Moravě chodily v ten den průvody masek a v čele šla dívka, která představovala Lucii. Lucky měly bílé šaty a na hlavě nosily někde věnečky, jinde šátek, čepec nebo dokonce malý hrnec. Obličej měly zabílený moukou nebo na něm mívaly masku s bílými zobáky z papíru či z vycpané látky. Strašily celé rodiny a kontrolovaly, jestli je v domácnostech uklizeno.
V době kolem Vánoc chodívala před sto lety, ale i dříve, po chalupách strašidla zvaná Peruchty. Tyto maškary na sobě měly kožich a na hlavě masku s ostrými zuby. Strašily a napomínaly lidi pomocí metličky, aby se chovali slušně a dodržovali půst - to znamená, aby nejedli maso. Kromě nich se také krajem potulovaly takzvané Štědré báby v bílém prostěradle, které měly různá jména - Klovcová, Šťuchavá nebo Vrtibába. Hodným dětem daly sladkosti, zlobidla dostávala metlou. Od dospělých tyto báby obdržely drobné dárky, většinou jídlo.

Z knížky Český rok:
Lucky, lucy, luciny
Zatímco třeba v Itálii se k oslavě svaté Lucie pořádaly o jejím svátku důstojné slavnosti a průvody se světly - jméno v sobě nese význam světla - na našem venkově se děly věci onačejší, a se svatou Lucií neměly nic společného. V předvečer třináctého prosince se mezi chalupami začaly rojit mlčenlivé, bíle někde i černě oděné tajemné ženštiny. Byly to lucky, někde se jim taky říkalo lucy nebo luciny. V některých místech byly lucky vlídnější, jinde zas hrozivé. Některým stačilo zamoučit si obličej a obléct bílou košili, jiným visela na hlavě suchá hrachovina, někde skrývaly obličej pod maskou s klapajícím zobanem nebo za strašidelnou škraboškou s velkými zuby z řepy. Vstupovaly mlčky do světnic a kontrolovaly, jestli se tam nepřede len nebo nedere peří, protože na den Lucie platil přísný zákaz předení i draní. Když některou hospodyni při této práci přistihly, peří rozfoukaly a kužel s přízí si odnesly. Někdy zjišťovaly, jak je uklizeno, nebo předváděly pantomimu úklidu. Kromě toho strašily děti. Hrozily, že jim rozpářou bříška, když se nepostí. Šel z nich strach, vždyť některé nosily místo metly či vařečky nůž nebo srp!

Lucky ometačky
Na Moravě chodily lucky na obchůzky jako ometačky. Nosily s sebou křídlo z husy a hrnek se sazemi. Ve stavení ometaly stěny a pak černily sazemi dospělé i děti. Postupem času lucky přestaly strašit děti a začaly škorpit muže. Přepadaly je v hospodě nebo si je vyčíhaly venku, aby je mohly napatlat třeba hořčicí, krémem na boty nebo posypat moukou. Ale jak odbila půlnoc, jejich právo končilo. Takhle maškary lucky dováděly ještě v první polovině 20. století.

Strašidelná perechta
Nejstrašidelnější postavou v adventních obchůzkách byla perechta, někde jí říkali perchta, peruchta, šperechta i jinak. Vypadala různě, podle toho, kde chodila, ale její zjev byl většinou děsivý. Když měla na sobě chlupatý kožich a obličej začerněný sazemi nebo schovaný pod červenou maskou s dlouhým jazykem, připomínala čerta. Zpravidla nosila velký nůž, kterým vyhrožovala hříšným nenasytům, že jim rozpáře břicho. Kromě nože nosila ještě škopíček, prý na krev, a koudel, kterou měla na vycpání rozpáraného břicha. Objevovala se v různé dny: v předvečer svátku sv. Lucie nebo sv. Barbory, ale taky na Mikuláše, někde chodila kontrolovat dodržování půstu na Štědrý den.

Proč svatá Lucie noci upije?

Svatá Lucie noci upije
(ale dne nepřidá).

Na svatou Lucii jasný den - urodí se konopí i len.

Není tato stará pranostika trochu podivná? Vždyť 13. prosince se den ještě pořád zkracuje a noci prodlužují! Pranostika je pravdivá, ale podle staršího, juliánského kalendáře, kdy svátek Lucie připadal na den slunovratu, a to už opravdu začíná ubývat tmy a přibývat světla. V 16. století se začal užívat kalendář gregoriánský, ve kterém se škrtlo deset dnů, ale pranostika se traduje dál.

Z knížky Vánoce:
Kdo vlastně byla svatá Lucie?
V Sicílii žilo ve 3. století děvče jménem Lucie. Otec jí zemřel a matka ji vychovala v křesťanské víře. Neměly to však jednoduché, neboť římský císař Dioklecián křesťany velmi zle pronásledoval. Matka se tedy všemožně snažila dceru zachránit, a chtěla ji proto provdat za jinocha šlechtického rodu. Tento mladík ovšem nebyl křesťan, a Lucie se snažila matčin plán překazit. Kromě toho se zavázala, že bude žít čistým, bohulibým životem a neprovdá se. Když mladíka odmítla, udal ji. Byla předvolána před soud a sliby, vyhrůžkami a mučením nucena, aby zapřela Krista a obětovala pohanským božstvům. Když s velkou moudrostí a statečností odmítla, kat jí probodl hrdlo. Bývá proto zobrazována s probodnutým krkem, v ruce drží palmu či hořící lampu nebo svíci. Je ochránkyní před očními nemocemi a před čarodějnicemi.
Svatá Lucie patří k nejznámějším světicím. Její úcta, posilovaná zázraky, které se staly na její přímluvu, se rychle rozšířila v celé církvi. Její ctností je víra.

Martinovo milosrdenství, dobročinnost o svátku svaté Cecílie, vzdělanost Kateřiny, Ondřejova oddanost, Barbořina horlivost, Mikulášova štědrost, Ambrožova spravedlnost a víra Lucie nás doprovázely podzimním a adventním kalendářem.

A sranda je, že toto pečivo pravděpodobně se svátkem sv. Lucie vůbec nesouvisí :-) Údajně měly zahnat od obydlí zlé duchy. Podle jedné legendy Lucifer v podobě kočky obcházel obydlí a šafránová barva pečiva ho odehnala. Proto Luciiny kočičky.

Recept na ně mám už léty vyzkoušený, peču je vždy o den dříve a na svatou Lucii je snídáme.

350 g hladké mouky
50 g cukru
75 g másla
125 g tvarohu
250 ml mléka
25 g droždí
1 g šafránu (případně kurkumy)
špetka soli
rozinky



V rendlíku si rozpusťte máslo. Přilijte mléko a směs zahřejte na tělesnou teplotu.
Do mísy rozdrobte droždí, přisypte šafrán, zalijte mlékem s máslem a důkladně promíchejte.
Pak přidejte tvaroh, cukr, sůl a postupně i mouku a vypracujte hladké těsto. Nechte ho kynout asi 30 minut, aby zdvojnásobilo svůj objem.



Po vykynutí těsto rozdělte na 16 kousků a z každého vytvarujte esíčka.
Položte je na plech a nechte je dalších 30 minut kynout. Mezitím si rozehřejte troubu na 220°C.
Kočičky potřete vajíčkem a do každého závitu vložte rozinku. Pečte zhruba 10 minut, až zezlátnou.



V rámci kurýrování jsme si uvařili výborný silný zázvorový čaj.


4 komentáře:

  1. Jůů, Luciiny kočičky jsou nádherné, hned bych si dala ke kávě.
    Děkuji za recept, už ho opisuji a někdy vyzkouším. Pohodové dny přeje Jarka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji :-)
      Nejsou moc sladké, je to spíš taková kynutá buchtička, ale my je máme právě proto moc rádi. A sladké jsou na začátku a na konci díky té rozince.
      Jinak se dají třeba i mazat máslem a marmeládou :-)

      Vymazat
  2. Taky jsem je chtěla píct, ale nestíhám a mám nechutenství:-D:-D. Krásný!

    OdpovědětVymazat

Děkuji za váš komentář :-)