Struny dětem / Pišlické příběhy / Věž Novoměstské radnice

Letos proběhl další (devátý?) ročník festivalu Struny dětem, který pořádá divadlo Minor a Novoměstská radnice.
Vstupenky na představení Pišlické příběhy jsem měla koupené už několik měsíců dopředu (lístky do MInoru bývají hned vyprodané a na Struny dětem to platí dvojnásob) a těšili jsme se tam o to víc, že jsme museli pár dní předtím přenechat naše vstupenky na představení Zahrada v Minoru, protože kluci byli znovu nemocní. Tak jsme se trochu báli, zda do Pišliků už budeme všichni fit.
Ale klaplo to! :-)

Bylo to neuvěřitelně famózní! 

Pišliky na CD posloucháme už nějaký ten pátek, baví nás to všechny, je to skvělá kombinace příběhu, přednesu Ivana Trojana a výborné muziky. Kdo znáte, tak víte, že je to tak trochu pankáčský a že je to ohromná zábava :-)

Celou dobu jsem si lámala hlavu, jak bude představení vlastně vypadat. Věděla jsem, že pan Trojan bude číst a občas bude hrát nějaká písnička. Bála jsem se, aby u toho děti celou dobu vydržely. Mělo mě to napadnout, ale nenapadlo, a o to víc mě to překvapilo a potěšilo - kromě čtení a hudby se na plátně taky promítala perfektní animace Zdeňky Morávkové. Všechno dohromady to byl úžasný celek. Byla jsem úplně u vytržení, nevěděla jsem, co sledovat dřív. Neskutečný zážitek!! Ivan Trojan a tolik skvělých muzikantů na jednom pódiu. A z reakcí z publika mám dojem, že většina rodičů tam šla hlavně kvůli sobě a děti byly jen zástěrka. 

Pišlické příběhy máme i v knižní podobě, tu jsme si nechali od Ivana Trojana a Lenky Dusilové podepsat (Milan Cais zrovna někam odběhl, fňuk).

Kluci byli úplně u vytržení, když zjistili, že pišlický hlas je vlastně anděl Petronel z pohádky Anděl Páně :-D Tím máme celá rodina splněno - my s Mužem jsme si Ivana Trojana užili v létě na Lesních slavnostech divadla, a teď všichni dohromady tady. Díky, Ivane, jste skvělej!

V rámci festivalu můžete zajít nejen na hudebně-divadelní představení, ale i na různé dílničky a workshopy, součástí je také spoustu zábaviček pro děti - venku na ulici mezi divadlem a radnicí, kdy ulice je po celou dobu konání festivalu uzavřena pro auta, můžou děti malovat na zem křídami, pouštět bubliny z bublifuku, konají se tu různá venkovní představení, v budově radnice pak najdete třeba hřiště Déčka nebo prezentaci skvělých Mindok her, můžete si toho spoustu krásného koupit a spoustu dobrého si dát k jídlu a pití. 

My jsme byli odpoledne trochu omezeni časem, ale i tak jsme si to užili dosytosti.

Opravdu velké díky všem, kdo se na akci podíleli, bylo to skvěle zorganizované, program byl přepestrý, a všichni byli milí, usměvaví a ochotní. Vládla nádherná atmosféra, nám se moc líbilo a rádi se zase vrátíme. A všem doporučujeme.

Krásné prostory Novoměstské radnice

Festivalu jsme využili i k poznávačce Prahy a když už jsme byli na Novoměstské radnici, nemohli jsme nevylézt do její věže. Je vysoká 42 metrů, na ochoz vede 221 schodů a je z ní překrásný výhled.

Cestou domů jsme se jen zaskočili podívat na výlohu Hračkotéky. A odcházeli jsme s propisotem :-) Kousek dál je taky Hugo chodí bos a v Jindřišské prodejna Sonnentoru, tam už jsme ale naštěstí dojít nestihli.

A pak už jen pražské krásné pasáže, Hlavní nádraží, výjimečně hranolky a cesta domů.

Odnášíme si kupu zážitků a trochu věcí na památku.

Ahoj!