Povánoční

Původně jsem si říkala, že dávat sem tento příspěvek v dubnu, že to už asi absolutně nemá cenu. Ale řekla bych, že je skoro až zrovna aktuální :-)

Vánoční svátky jsme si užili u babiček a dědečků, kluci dostávali další nášup dárků, porovnávali nazdobené stromečky a poctivě testovali všude cukroví.

My jsme vyplenili naši vinotéku.

Celé svátky jsme taky poctivě pili náš domácí vaječný likér a sledovali jsme pohádky.

Poslední den roku jsme si užili v poklidu, odpoledne jsme si pak nachystali pohoštění, kluci nám s tím pomáhali.

Na Nový rok jsme si upekli k snídani houstičky, oběd byl tradiční, po obědě jsme se vydali k babičce a dědovi a cestou zpátky jsme to měli i s ohňostrojem.

  

Udělali jsme si vláčkem výlet do cukrárny a na podvečerní procházku kolem řeky.

  

A pak se děti konečně dočkaly! 

Kluci taky konečně mohli vytáhnout svoje merino spodní prádlo, na které se celou zimu těšili. Přiznám se, že je naprosto chápu, protože nejenom že je funkční a perfektně zahřeje, tak je taky jemné jako pavučinka, to bych chtěla nosit klidně každý den, a samozřejmě je moc hezké na pohled.

Příroda je čarodějka. Navždy mi asi zůstane záhadou, jak je možné, že vytvoří tolik sněhových vloček, každou jinou a každou tak nádhernou.

A ještě větší záhadou pro mě je to cosi na spodní fotce. Na klouzačce zamrzla voda. Nad klouzačkou nic není, otevřené nebe. A přesto voda zmrzla takto do výšky. Nějaké vysvětlení?