čtvrtek 9. února 2017

Mami, já si chci vzít Hedviku

Děti mají zítra ve školce karneval. Zjistila jsem to minulý týden. A taky to, že mají mít každý svou vlastní masku.


Většina rodičů by asi šla a masku koupila nebo půjčila v půjčovně. Ne tak my. Protože proč to dělat jednoduše, když to jde i složitěji. Už před třemi lety jsme se kvůli hodině na místním dětském maškarním bále 14 dní mořili s maskou červeného autíčka.


Letos nám asi nejvíc práce dalo vymyslet, za co Eliášek půjde. Nabízela se různá zvířátka, roboti, pohádkové postavičky... až padla volba na Harryho Pottera. Eliášek hned nadšeně vykřikoval, že bez Hedviky ale ani ránu.


Výroba byla vcelku jednoduchá. Na hábit jsem použila manželovo černé tričko. Myslela jsem, že bude zapotřebí šití, a tak jsem povolala babičku se šicím strojem. Babička ale jen znalecky pronesla, že to stačí rozstříhnout, že se to třepit nebude. Předala jsem jí tedy zodpovědnost, babička triko na přední straně uprostřed rozstřihla a k výstřihu přišila na každou stranu kus černé stuhy, aby se dal hábit zavázat.
Vytiskli jsme si znak Nebelvíru a Herkulesem nalepili na tričko.


Nebelvírskou šálu jsem chtěla původně uplést, ale když jsem si spočítala, kolik času by uteklo, než bych se vůbec dostala do obchodu pro vlnu patřičného odstínu (nebo než by mi přišla z eshopu), došlo mi, že to bych nestihla. Naštěstí mám doma velký šál, který sice není přesně v nebelvírských barvách, ale vínová na něm je a pruhy také.
Jinak má Eliášek černé tričko s dlouhým rukávem a tmavě fialové/vínové tepláky.
Brýle jsme vytiskli a vystřihli.
Hůlku vyrobil manžel z kusu větve.



Nejvíc mi dala zabrat ta Hedvika. Je z papíru, lepená, nevycpaná. Strávila jsem tím asi čtyři hodiny. Už jsem si takhle pár papírových jako živých ptáčků slepila, ale tahle sova je jednak mnohem větší, ale hlavně trochu složitější. V jedné části jsem se taky zasekla a nemohla přijít na to, co k čemu správně přilepit. Ale dobré, podařilo se. Skončila jsem ve dvě ráno, pyšně ji vystavila na stole, s očekáváním, jak bude Eliášek ráno nadšený. Eliášek ráno začal brečet, protože Hedvika je přece sněžná sova.







Takovou šablonu jsem ale nesehnala, takže jsme si to vysvětlili a Eliášek už se moc těší na zítra.
Jizvu fixou chtěl namalovat už dnes :-)


Alánek, když celé ty přípravy pozoroval, tak si uprostřed roztahaných hraček narazil na hlavu svou tříkrálovou korunu, přes sebe přehodil hermelínový plášť - deku na přikrytí - a že půjde za pana krále :-)


Ve školce budou mít zítra prý i diskotéku, tak doufám, že si to skvěle užijí (a že Hedvika přežije rej)!

8 komentářů:

  1. To je krasa, mam velice rada neokoukane masky.

    Preji, at Hedvika prezije.
    Ja tu mam vytisteneho lednacka a ne a ne jej vystrihat a slepit.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přežila! :-)
      Ledňáček byl můj první a taky jsem se k němu dlouho odhodlávala :-)

      Vymazat
  2. Nádherný, maska se vám náramně povedla. :-) Nejvíc Hedvika, je výborná!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, to potěší :-) A hlavně děti si to moc užily :-)

      Vymazat
  3. Kaji, to je uzasna maska!! A ELiasek vypada bozsky. A Hedvika je skvostna!! Jsi sikulka. Doufam, ze se karneval povedl.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Povedl, Eliášek o něm nadšeně vyprávěl a ostatní děti měly taky krásné masky :-)

      Vymazat
  4. No tak ta je boží! Jsi vážně šikovná, muselo to dát práci. A vůbec celá ta maska, ten nápad a realizace, moc se to povedlo, Eliáškovi to sluší a úplně září, evidentně má radost.

    OdpovědětVymazat

Děkuji za váš komentář :-)