čtvrtek 20. října 2016

Sokolové

Nikdy jsem nebyla příznivcem kroužků malých dětí. Spíš mě to až děsilo.
Letos jsme ale naznali, že už asi nastal čas, kdy by Eliášek někam chodit mohl. V tu chvíli jsme zjistili, že zdejší nabídka kroužků je více než pestrá. Máme tady Skauta (bohužel mají pro letošek plno), Tuláky, několik kroužků v Sokole, výtvarky, keramiku, tenis, házenou, florbal, fotbal, pěvecké sbory, tanečky, hudebku... Eliášek sám pořádně nevěděl, kam by chtěl chodit, pochopitelně.
Nakonec jsme usoudili, že asi nejlepší pro něj bude všeobecná pohybová přípravka v Sokole (i když výtvarka by ho taky moc bavila, ale dva kroužky se mi pro předškoláka zdají až moc). Využili jsme dvou ukázkových hodin, kam mohli i rodiče. Alánka nakonec přijali taky, i když samostatně by ho ještě nevzali. Jako mladšího sourozence ano.
Oba kluky to moc baví a vždy se těší. Večer předem si chystají batůžek s oblečením a cvičkami, pláštěnkou, svačinou a pitím. A průkazkou :-)

Na cestě ze Sokola pak míváme různé zacházky, jednou musíme na most, podruhé pod most a nikdy nemůžeme nechat jen tak projet vlak. Domů chodíme déle než hodinu :-)










Kam chodí vaše děti, pokud chodí? Jak jsou staré? A jak je to baví, jak jste spokojeni?

14 komentářů:

  1. Ja teda nic proti organizovanym zajmovym aktivitam nejmensich nemam (co te desilo?). Spis mi vyhovuje,ze se kluci dostanou do kolektivu,dovede je to k toleranci ostatnich a na druhou stranu ziskaji i trochu lokty,umi se branit,prosadit ... Spolecne zazitky v kolektivu doma neziskaji. Kluky vedeme odmalinka k aktivite,naucili jsme je lyzovat,bruslit,jezdit na kole,na inline ...co delame jako rodice,umi take minimalne na zakladni urovni. Zajmy si vybirali sami a byl to boj vsechno nejak skloubit. Nejradeji by delali vsechno:-) Jedine omezeni bylo,aby nemeli vic jak jednu mimoskolni aktivitu denne. Oba chodi na fotbal a na anglictinu. Starsi (6) na plavani,mladsi(5) na hokej a keramiku. Starsi zacal od jara jeste tenis,ale s nastupem do skoly uz jsme to nedali. Treba pristi rok. Mame kurt doma,pravidelne s kamaradama a jejich detma hrajeme kazdy vikend tenis nebo volejbal. Rodinna utkani,sranda. Kluci chodi do krouzku s nadsenim, maji vyplneny volny cas pohybem,za to jsme radi. Kazdy novy den se tesi na nove veci. Posouva je to dal,je fajn,kdyz jsou chlapi vsestranni,jednou budou taky tatove a ti prece musi umet vsechno;-) Za me urcite zajmove aktivity deti doporucuji,pokud je bavi a nejsou z cireho donuceni. Sokolikum zdar!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. U těch větších dětí (řekněme 4+) se určitě shodneme, taky chci, aby měli pohybovou průpravu, aby se nebáli, aby měli ty lokty, aby zároveň byli v kolektivu, užili si legraci...
      Vyhýbala jsem se kroužkům pro kojence a batolata, jednak jsem v tom nespatřovala moc význam, a jednak jsem magnet na některé typy lidí, samozřejmě hned při první akci, na kterou jsem se osmělila vypravit, se na mě jedna nalepila. Dál jsem to nepokoušela. Tak to bylo myšleno.

      Vymazat
  2. Děti chodí do Sokola také. Dcerka od dvou a půl let a syn od dvou. (Dcerce jsou 4 a synovi 2), oba to mají moc rádi. Syn chodí ještě na cvičení a dcerka ve školce na keramiku. Plánuji pro dcerku v zimě lyžování.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslím, že v tomhle věku je ten Sokol jedna z nejlepších věcí :-)
      Starší syn má ve školce taky keramiku a ještě angličtinu. Měli chodit i na plavání, ale to jim zatrhla hygiena, že by museli dojíždět daleko, než je nějaká povolená norma. No byrokracie :-(

      Vymazat
  3. Taky chodíme do Sokola, dvakrát týdně hodina, ale u nás je to i s rodičema a dost se u toho naběhám (protože mám hodně živý děti, co musí zkusit všechno, takže když jednoho chytám při skákán z bedny, druhej vyleze na žebřiny atd.). Syn (5 let) má možnost kroužků ve školce, ale nechce a podle mě mu Sokol stačí. S dcerou (téměř dva roky) jsem začala chodit 1-2x týdně do místního mateřského centra, protože bráchovi závidí školku a chce taky mezi děti...

    OdpovědětVymazat
  4. Sokol je super, chodím s holkama už druhým rokem. Stále se tam pokaždé moc těší, Elí chce chodit i na hodiny pro školní děti ;-).
    My jsme asi opak, já s holkama chodila na cvičení už od jejich asi 6 m, na všechny "kroužky" včetně Sokola chodím vždy s nimi, cvičím s nimi, nikdy jsem to nebrala jako nějakou "odkládačku dětí" ;-) Chodily jsme tam, protože je to bavilo a když jsem viděla, že momentálně nemají náladu na nějakou hromadnou aktivitu, tak jsme se buď uklidily do ústraní, nebo jsme klidně dřív odešly, vždycky jsem to přizpůsobovala jim a jejich aktuálnímu rozpoložení ;-)
    Abych to zkrátila, my jsme si ta různá cvičení užívaly a já jsem tam potkala pár skvělých maminek :-) Teď má Elí ve školce ještě angličtinu, keramiku a také nějakou pohybovou průpravu, na vše chodí dobrovolně a s nadšením. Zatím tomu nechávám volný průběh a uvidím, co ji pak bude bavit nejvíc a pak třeba s nástupem do školy necháme jen jeden/dva mimoškolní koníčky.
    A ještě k tomu Sokolu, je super, jak je komplexní, vidím na holkách, jak se díky tomu pohybově vyvíjí...stabilita, koordinace, rovnováha...to se jim bude hodit, i kdyby třeba žádný sport pak nedělaly.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak takhle to u nás nefunguje, děti chodí samy. My jsme byli jen na dvou ukázkových hodinách. Taky to neberu jako odkládačku.
      Eli má ve školce taky angličtinu a keramiku :-)

      Jako malá jsem nikam nechodila, rodiče nikdy nesportovali, takže nás k ničemu nevedli, a já jsem dodnes poleno a sport není můj kamarád, což mě mrzí.

      Vymazat
  5. Synek taky chodil 2 roky do Sokola a je to určitě fajn, i když ke konci už nechtěl. Ale to bylo určitě tím, že tam byli třeba jen 2 kluci a samé holky... Já sama jsem chodila do Sokola asi 8 let a je to výborná komplexní příprava do života. Nemám odpor k pohybu, vlastně se hýbu celý život, ale nikterak závodně, zkrátka abych byla ve formě a cítila se dobře. LK

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To právě v dobrém závidím, ten pohyb jako přirozenou součást života. Nás k tomu rodiče nevedli. Snažím se aspoň lehkou turistiku (s ohledem na děti).

      Vymazat
  6. Od miminek jsem s klukama chodila na plaváníčko, bylo jednou týdně půl hodiny. Maxík jako předškolák pak chodil plavat do kurzu sám - jednou týdně a k tomu jednou týdně v místním dětském centru do kroužku předškolák. Se zářím jsme čekali jak se kluci adaptují, Maxík ve škole v první třídě, Samča sám ve školce.
    Tím pádem jsme Samču nestihli přihlásit na žádný plavecký kurz, ale Maxík vyslovil přání jestli by mohl chodit plavat - naskytla se příležitost od sokola, plavecká přípravka, jenže - je to po, út, st od pěti hodin do šesti. Nakonec jsem mu kývla, je to na měsíc a půl s tím, že se dá dále pokřačovat, ale nevím nevím, domů jezdíme po sedmé, ráno vstáváme v pět. Představa, že bych ještě jezdila na plavčo se Samčou , byl by bazén náš druhý domov. Jenže on je teď smutný, že plavat nechodí, kdyby to Maxíkovo plavčo mohlo být jen dvakrát týdně.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsou ta dilemata :-( Jak to všechno stíhat, že? A Samču by tam nevzali? Když tam má staršího sourozence...

      Vymazat
  7. Dobrý večer, omlouvám se, že nepíši k tématu, ale mám prosbu: v jednom z vašich příspěvků je taková dřevěná stavebnice z barevných placatých destiček - obdélníčků, nevzpomenete si odkud je či značku? Děkuji moc, ráda u vás čerpám inspiraci �� Romana

    OdpovědětVymazat

Děkuji za váš komentář :-)